3. 6. 2006

Evropské dějiny práva

Hans Hattenhauer
vydal C.H.Beck v roce 1998
cena 1050.-Kč ( peníze, které stálo za to oželet)
770 stran včetně obsáhlých rejstříků věcných, jmenných, přehledu literatury a pramenů citátů použitých v knize ( velmi dobrý nápad).

Okolo téhle knihy jsem chodila několik dní, prohlížela ji, vracela na regál, znovu brala do rukou...pokušení bylo příliš velké.
Univerzitní profesor dr. Hans Hattenhauer je předním německým právním historikem. Byl ve styku i s českou právnickou historickou komunitou, jezdil sem přednášet.
Svou knihu dokončil v devadesátých letech a poprvé vydal v Kielu, kde přednášel, v květnu 1992.
Toto vydání doprovodil slovy: "Kdo chce písemně vylíčit evropské právní dějiny, může tak učinit jen se špatným svědomím. Chybějí mnohé důkladné a z hlediska dnešních potřeb dostačující předběžné práce, chybějí zejména vhodné sbírky evropských pramenů. Proto může být žádoucí obraz sestaven pouze jako mozaika jednotlivostí. O to jsem se pokusil v naději, že navzdory všem pochybnostem se čtenáři přiblíží duch evropského práva a jeho dějiny. Evropě se může porozumět jenom v její historičnosti; budoucnost bude mít jen tehdy, když si bude stále znovu získávat jistotu o své minulosti."

A přesně to HH udělal. Již výčet obsahu je impozantní. Od Keltů přes římské právo, christianizaci práva až k dnešním dnům, kdy se pokoušíme postavit Evropu zase na silné, právem podepřené nohy, se snažil v mezích možností popsat vše, co může pomoci laikovi i právníkovi ( neboť ne každý právník má čas a chuť číst stovky knih o historii práva) v orientaci evropským právem, ve vysvětlování toho, co dnes přijímáme jako dané nějakým zásahem vyšší moci, nikoliv přirozeným důsledkem dějin.
Nezapomněl ani na právo v souvislosti s dobou kolonizací, něco, o čem jsem se dosud nikde jinde nedočetla. ( Jistě, nejsem právník a tak se soustřeďuji na populárně naučnou literaturu, nestuduji soustavně tento obor). Popisuje krátce, srozumitelně a čtivě všechna období, základní charakteristiky zřízení, práva, odkud bylo čerpáno a jak se rozvíjelo. Nezapomíná na filosofické aspekty práva a důsledků, které to mělo.

Nelze obsáhnout všechno, co jsem se z téhle knihy dozvěděla. A tak jen podotknu, že pro někoho jako já, kdo pokládá zákony za nutné okovy, byla tato kniha oknem do podstaty. Po jejím přečtení se mé názory změnily, našla jsem posloupnost, zákonitost a smysl v tom, co nás obklopuje, ať chceme, nebo ne. Můj pohled na Právo je díky HH a jeho práci jiný - plný pochopení.


Místo v mé knihovně: psací stůl, tato kniha se dá číst stále znova

Žádné komentáře: