26. 12. 2011

Ještě včera tady byl

a dnes už po něm není ani památky. Býval to přítel, vrstevník,  vzor, bavil mne. Neměl přehnané ambice, přesto se stal tím nejpřátelštějším, nejsvobodomyslnějším, nejbarevnějším  a vpravdě Zlatým slavíkem v celém virtuálním světě. Někde za hromadou jedniček a nul  probleskovala inteligence, laskavé srdce a životní moudrost, vtip a trochu bolesti.

Pohřeb proběhl v klidu, hosté marně hledali obřadní síň, tak si zabrečeli jen doma, sami.
Na cestu mu zahrajeme .

Žádné komentáře: